Tak něco takového se nám ještě nestalo! Abychom my děti dostaly úkol ještě před setkáním?!
A ne úkol ledajaký, nýbrž přímo od Králíků z klobouku! A poštou! Že nám budou dělat průvodce…
Nu tedy dobrá, co se dá dělat. Slíbená odměna nás trochu nalákala, a fantazii se prý meze nekladou…
Někdo Boba a Bobka vyšvihl rovnou na plátno, další na putovní kamínky, jiný je zase vystřihl z papíru nebo jim vyrobil klobouk. Každopádně čestné místo na výstavce dostali všichni.
Letos jsme hodně cvičili. Někteří z nás byli jako Bob, ostatní jsme se cítili spíš jako Bobek. Ale každé ráno jsme rozcvičku absolvovali statečně.
Pak si nás do parády vzala teta Romanka. Cvičení na balónech a různých balančních podložkách prověřilo naši fyzickou zdatnost.
Fyzickou zdatnost rodičů zase prověřil strejda Pavel. Někteří rodiče měli co dělat, aby pochopili, kdy a kam mají udeřit rukou schovanou v boxerské rukavici, kdy mají kopnout nebo se naopak sehnout, aby úder neinkasovali sami. Víceméně se zadařilo…
Mezi další sportovní aktivity můžeme zařadit i fotbálek chlapů od nejmenších až po nejstarší, oblíbenou balonkovou bitvu, a samozřejmě turnaj v šipkách, ping pongu a střelbě na terč.
Pohyb na zdravém vzduchu jsme sem tam vystřídali s vyráběním – jak jinak než zvířecí masky.
Znalosti jsme prokázali při dlooooouhatanánské odpolední bojovce. Nebojácnost zase při té noční. Dorazila totiž strašidla, a ty zvuky, které s sebou přivezla… To by jeden vážně utekl.
Vlasy nám načechrala jízda na Harley Davidson, a naši pozornost upoutal opět kouzelník Honza Vajdiš. O jeho kouzlech, tricích a „jak to asi dělá“, jsme si povídali ještě dlouho.
Rytmus v těle jsme předvedli při tanečku s princeznou a Mňam mňam Bobíkem, a nasmáli se s Honzou a myšákem Edou.
A jak jsme šikovní, jsme si vyzkoušeli u obřích bublin.
A jestli se ptáte, kdy jsme si konečně odpočinuli, tak někteří během masáže s naším šikovným panem masérem, jiní si užili den volna, a ti ostatní? Ti ostatní si odpočinuli až doma…
Ale nepředbíhejme…
Poslední den se po Trnávce začala pohybovat taková zvláštní skupinka lidí v křiklavém oblečení, hodně výrazných účesech a samozřejmě make-upu…
Šmarjá, vždyť to jsou rodiče!
Po zkušenostech z minulého roku bylo jasné, že se chystá pouť. A ne ledajaká! I letos byly stánky plné hraček a drobností, které jsme si mohly nakoupit za nasbírané korálky, ale ty sladkosti, párky v rohlíku, a cukrová vata!!!
Mňááááám!
Týden opět utekl jako voda. Ale než jsme stihli všechno zabalit a poklidit, rozloučili jsme se na posledním nástupu již tradičně rozdáním diplomů a trofejí, jako překvapení si odnesli obřího plyšového králíka a vypustili balonky přání.
Mějte se všichni krásně a příští rok na viděnou!!!
